Significations et usages de Jirkov

Jirkov
Průhled Kostelní ulicí na Městskou věž a kostel sv. Jiljí.
znak
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0422 563099
kraj (NUTS 3):	Ústecký (CZ042)
okres (NUTS 4):	Chomutov (CZ0422)
obec s rozšířenou působností:	Chomutov
pověřená obec:	Jirkov
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	17,11 km²
počet obyvatel:	20 349 (1. 1. 2012[1])
zeměpisná šířka:	50°30′01″
zeměpisná délka:	13°26′31″
nadmořská výška:	305 m
PSČ:	431 11 až 431 21
zákl. sídelní jednotky:	16
části obce:	5
katastrální území:	4
adresa městského úřadu:	nám. Dr. E. Beneše 1 431 11 Jirkov 1
starosta / starostka:	Štejnar Radek
Oficiální web: http://www.jirkov.cz E-mail: podatelna@jirkov.cz
Jirkov Jirkov, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Město Jirkov, německy Görkau, leží na severozápadě Čech v Ústeckém kraji, v okrese Chomutov.

Patří do chomutovské aglomerace,^[zdroj?] v něm samém v roce 2011 žilo 20 tisíc obyvatel.

  Dějiny

Jirkov vznikl jako kolonizační ves na česko-saském pohraničí. Počátky města nejsou přesně doloženy a pravděpodobná doba vzniku je koncem 13. století. Založení Přemyslem Otakarem II není potvrzeno. Kolem roku 1300 je doložena stavba gotického kostelíka. V historických kronikách je Jirkov rovněž nazýván jako obec Borek (dnes čtvrť Jirkova) nebo Jurkov. První doložitelný záznam je z roku 1352. Nedaleko obce je Červený hrádek, jehož vznik se datuje na počátek 15. stol.

Před zničením husitskými vojsky roku 1421 byl Jirkov údajně zachráněn mlhou. Hrad byl však dobyt. Městská práva byla uznána 25. února 1455 králem Ladislavem Pohrobkem. Městská práva později potvrdili panovníci Vladislav Jagellonský (1507), Ferdinand I. Habsburský (1528), Maxmilián II. (1570) a Rudolf II., který městu potvrdil používání znaku a pečetě. Od roku 1480 ve městě působil pivovar, který roku 1994 vyhořel a roku 2006 byl zbourán.

Jirkov v 16. století velmi dobře prosperoval. V Jirkově působilo 6 cechů, těžila se tu kamencová ruda a už roku 1597 měl Jirkov vodovod. V letech 1555–1595 vznikl pod Jirkovem systém podzemních chodeb později využívaný mimo jiné jako pivovarská sklepení. Dochoval se dodnes. Po bitvě na Bílé hoře (1620) město ztratilo téměř veškerá práva a bylo mnohokrát vypleněno vojsky všech armád třicetileté války. Třicetiletou válkou zničený Červený hrádek byl přebudován na jednopatrový barokní zámek se zámeckou kaplí. Později se ve městě rozvíjejí manufakturní dílny a továrny. V oblasti lesnictví byla uznávaná zámecká lesní školka, kde byl vyšlechtěn speciální druh smrku. Od roku 1854 má město poštovní úřad a od roku 1869 spořitelnu. Význam města vzrostl se zavedením železnice (1872). Roku 1874 vznikl hasičský spolek, který jako sbor dobrovolných hasičů existuje dodnes. Elektrická sít byla zavedena v roce 1911. Od počátku 20. až do poloviny 30. let ve městě zimoval proslulý cirkus Kludský. Po konci 2. světové války v důsledku Vysídlení Němců z Československa byl Jirkov osídlen z vnitrozemí. Od 60. let 20. století se začalo vlivem průmyslu a dopravy prudce zhoršovat životní prostředí. Město často zahaloval smog. V roce 1992 byl požárem poznamenán Jirkovský pivovar, který byl zbourán v roce 2006. Od roku 1993 kdy znečištění dosáhlo maxima se ovzduší v Jirkově a přilehlých Krušných horách trvale zlepšuje.

Podstatná část města leží na ložisku hnědého uhlí, které sice bylo oficiálně odepsano, ale až k hranicím Jirkova přiléhá tv. chráněné ložiskové území Otvice. Přesto se starosta Jirkova Radek Štejnar (ČSSD) a místo starosta Jaroslav Cingel (KSČM) vyslovili pro prolomení ekologických limitů těžby uhlí a zboření nedalekých obcí Horní Jiřetín a Černice. S tím však nesouhlasí jiní členové rady města Jirkov.

  Geografie

Město Jirkov leží ve výšce od 290 m po 500 m n. m. na úpatí Krušných hor na jihozápadním okraji Mostecké hnědouhelné pánve. Na jihozápadě těsně sousedí s městem Chomutov (6 km). Obě města mají společnou městskou hromadnou dopravu. Na jihu leží obec Otvice (2 km), na severoseverovýchod od Jirkova je 3 km vzdálená obec Vysoká Pec. K městu náleží místní části Vinařice, Březenec, Červený Hrádek a Jindřišská. Směrem na východ (20 km) je město Most

Průměrná roční teplota se pohybuje od 8,5 °C v nížinné části do 4 °C v horské části. Průměrné roční srážky stoupají od 450 mm v nížinné části (důsledku srážkového stínu Krušných a Doupovských hor) až do 950 mm na hřebenu Krušných hor. Trvání souvislé sněhové pokrývky vzrůstá s nadmořskou výškou a činí 55–140 dní. V okrese Chomutov převládají západní a jihozápadní větry. Průměrné trvání slunečního svitu za rok vykazuje vyšší hodnoty na horách (cca 1700 hodin) než v údolních polohách (cca 1500 hodin). Městem protéká řeka Bílina, která pramení nad městem na úpatí Krušných hor

  Památky města

• Děkanský kostel sv. Jiljí – Kostel stojí na místě raně gotického obranného kostelíka z doby kolem roku 1300. V roce 1568 byl nově postaven, původní části stavby se dochovaly. Vnitřek lodi byl v 18. stol. zbarokizován.
• Gregerova kronika – Nejstarší ručně psaná kronika o historii města Jirkova byla sepsána kronikářem Gregorem ve staroněmeckém jazyce v letech 1836–1840. Před mnoha lety byla opatřena dvěma zámky, které se postupem času zničily. Gregorova kronika je popsaná pouze z malé části svých mnoha stran a uložena je v městské kronikárně spolu s ostatními kronikami, za které zodpovídá kronikářka Mgr. Kristýna Králová.
• Městská věž – Vznikla na základě testamentu Lorenze Glatze z roku 1516. Výstavba trvala pět let (1540–1545). Zpřístupněna byla až v roce 1582. Od června roku 2003 je Městská věž otevřena veřejnosti nejen jako vyhlídka, její interiér je zároveň výstavními prostory česko-německých společných výstav. Městská věž je necelých 29 metrů vysoká. V její makovici se nacházejí dobové doklady a památky, které se vždy při opravách věže doplňují o nové.

  Panorama severovýchodní části města z městské věže, jaro 2011

• Červený Hrádek – Původní hrad Borek byl založen krátce před rokem 1415 rodem Kraa. V letech 1687 a 1688 na zámku působil sochař Jan Brokoff, který pro zámek vytvořil soubor soch, 2 kašny, vázy na schodišti a další díla. Na zámku se tehdy narodil i Brokoffův syn, Ferdinand Maxmilián Brokoff. Rod Hohenlohe-Langenburg byl posledním šlechtickým rodem, který panství a zámek vlastnil. V současné době má podobu barokního zámku. V srpnu 1938 se zda uskutečnila schůzka mezi Henleinem a lordem Runcimanem po níž následovala Mnichovská dohoda. V zámku po roce 1946 fungovala LDN.
• Morový sloup s Pietou – Barokní pískovcový sloup s Pietou z roku 1695. Autorem díla je Jan Brokoff.
• Socha svatého Jana Nepomuckého – Autor Jan Brokoff z roku 1708
• Městské sklepy – Po požáru v roce 1550 se začalo se stavbou chodeb. V roce 1596 se sklepy rozšířily o významnou část. Kvůli panelákové výstavbě se zřítila část sklepů a v roce 2006 musel i přes historickou hodnotu obou objektů Jirkovský pivovar i s přilehlými chodbami ustoupit výstavbě Tesca.
• Kašna – Kašna se postavila v 2. pol. 18. století. Dříve na vrcholu kašny stála socha Herkula, která se v druhé polovině 19. století stala součástí exterieru pozemku vily továrníka.
• Dům čp. 15
• Synagoga v Jirkově – klasicistní stavba z let 1846 až 1847, dnes součástí sběrny odpadů

  Demografie

Zdroj: Český statistický úřad

  Židovská komunita

Židovské osídlení Jirkova se datuje od poloviny 16. století, ale bylo spíše málo početné – maxima dosáhlo v roce 1900, kdy ve městě žilo 76 židů. Místní židovská náboženská obec spadala od první poloviny 17. století až do roku 1893 pod židovskou obec v Chomutově. Jihovýchodně od centra města existoval od počátku 18. století židovský sídelní okrsek při ulici 5. května, kde se též nacházela jirkovská synagoga. Kromě budovy synagogy se dochovaly v přestavbách další dva židovské domy. Klasicistní stavba synagogy z let 1846 až 1847 nahradila starší modlitebnu ze 17. století. K náboženským účelům byla využívána do 30. let 20. století, od té doby sloužila jako skladiště a v současnosti je součástí sběrny odpadů.^[2]

  Sídliště

V Jirkově se v letech minulých začala stavět sídliště. První z nich byly Nové Ervěnice v 50. letech, postavené lidem ze zaniklých obcí, největším počtem zastoupených z Ervěnic, které se nacházely v prostoru dnešního dolu Československé armády. V 70. letech byl velký rozmach panelových sídlišť, která do dnes poskytují domov pro mnoho lidí i z dalších zaniklých obcí. Jirkov zabírají ze tři čtvrtin jen sídliště. Byla dlouhá léta nevzhledná „šedivá“. A jakožto již ekonomicky nevýhodných a léta neudržovaných se jich město zbavuje.

• Nové Ervěnice – cca 2000 obyvatel
• Na Borku – cca 3000 obyvatel
• Vinařická I, II – cca 3500 a 5000 obyvatel
• Jirkov – Střed – cca 4000 obyvatel
• Na osadě – cca 200 lidí

• Nové Ervěnice – Je největší a nejstarší sídliště v Jirkově, poslední postavené sídliště z cihel v Československu, cihlové činžovní domy většinou 3poschoďové bez výtahu, celé sídliště se stavělo od roku 1950–1960. Tvoří jakýsi komplex se čtyřmi „věžáky“ kde už je vybudován i výtah „původní“. Na náměstíčku se nachází Kulturní dům Zdeňka Glückseliga, obchody. Státní policie, 2 mateřské školky a k sídlišti přiléhá i 3. základní škola. Stává se romským ghettem.

• Na Borku – Je jedno z nejmladších sídlišť v Jirkově stavěné okolo roku 1980. Na tomto místě se dříve vyskytovaly louky a lesy, které jsou ještě v těsné blízkosti za domy, jde o svažitý terén, na okraji sídliště protéká Podkrušnohorský přivaděč, táhnoucí se od Kadaně do vodní nádrže Kyjice, která leží východně pod Jirkovem.

• Vinařická 1 a 2 – Je sídliště, které zabírá třetinu Jirkova. Stavělo se mezi roky 1970–1993. Táhne se kolem kopců směrem dolů k centru, horní sídliště Vinařická 2 je na kopci. Což poskytuje z vyšších pater krásný výhled na Jirkov. Toto sídliště je také v nejhorším stavu, ale v současné době se začínají paneláky opravovat.

• Jirkov – Střed – Je mladé sídliště vystavěno okolo náměstí, kazí tak historické jádro města. Toto sídliště je nahuštěné na malé ploše, a to tvoří tzv. bloky a uvnitř se nachází hřiště a zeleň. A stává se z něj k nelibosti starousedlíků a tichým přihlížením města nové ghetto.

  Kultura a sport

Město Jirkov nabízí občanům pestrou paletu kulturního vyžití galerii, kině, kulturním domě, knihovně a na zámku Červený hrádek.

  Městská kronikárna

Jirkov, jako jedno z mála měst v republice, má ojedinělou budovu, v níž jsou uschovány kroniky (tato budova je zvána kronikárna) mezi nimi i Gregerova kronika, což je „skvost“ této sbírky kronik. V kronikárně nejsou pouze kroniky ale i historické fotografie z 19. století a mnoho zajímavých předmětů, které jinde nenajdete (např. kopie listin o koupi Jirkova z 15. století).

  Sport

Občan může navštěvovat některý ze sportovních klubů a organizací, vyžít se na množství značených cyklotras v blízkém okolí města nebo se zúčastnit některé sportovní akce pořádané městem. Jednou z takovýchto sportovních akcí je Jirkovský Crossmarathon.^[3]

  Partnerská města

• Brand-Erbisdorf, Německo
• Solesino, Itálie

  Školství

V Jirkově se nachází 4 základní školy, škola praktická a odborné učiliště a praktická škola

• Budovatelů
• Studentská
• Nerudova
• Krušnohorská
• Mostecká
• Chomutovská

  Obchod

Ve městě se nachází mnoho malých obchůdků, které vlastní lidé ve svých domech a nebo panelových domech. Širší sortiment zboží nabízí Penny a v roce 2006 postavené Tesco. Ještě více služeb nabízí obyvatelům Jirkova Nákupní park, Globus, Central aj. Chomutově.

  Průmysl

Mezi největší firmy v Jirkově patří Preciosa v Mostecké ulici, EBJ produkt v ulici Karla Marxe a pila v Chomutovské ulici. Mezi další největší pracovní příležitosti patří betonárna Gelner, Jatka atd.

  Doprava

Mezi nejfrekventovanější ulice v Jirkově patří: Dvořákova, Ervěnická, Červenohradecká, Chomutovská a Alešova. Na těchto ulicích projede několik stovek aut denně.

  Městská hromadná doprava

Podrobnější informace naleznete v článcích Trolejbusová doprava v Chomutově a v Jirkově a Městská autobusová doprava v Chomutově a v Jirkově.

V městské aglomeraci se počítalo s tím, že zde budou jezdit tramvaje, ale kvůli nedostatku peněz se s od tohoto návrhu odstoupilo. Vznikla zde trolejbusová doprava. MHD v Jirkově zajišťují autobusy a od roku 1995 také trolejbusy (meziměstská trať do Chomutova). Provozovatelem obou trakcí je Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova (akciová společnost (DPCHJ) na níž má podíl 75 % město Chomutov a 25 % město Jirkov). Avšak autobusy a trolejbusy, které městem jezdí už začínají stárnout a DPCHJ se zbavuje těch nejhorších a nakupují nové autobusy.

  Fotogalerie

• 

  Městské sklepy

• 

  Hasičský dům

• 

  Kostelní ulice z městské věže

  Reference

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Jirkov

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž tématem je
Jirkov

1. ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
2. ↑ ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno : Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 179.  
3. ↑ Jirkovský Crossmarathon