Significations et usages de Tábor

Tábor
Západní strana Žižkova náměstí se Starou radnicí
znakvlajka
status:	město
NUTS 5 (obec):	CZ0317 552046
kraj (NUTS 3):	Jihočeský (CZ031)
okres (NUTS 4):	Tábor (CZ0317)
obec s rozšířenou působností:	Tábor
pověřená obec:
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	62,22 km²
počet obyvatel:	35 096 (1. 1. 2012[1])
zeměpisná šířka:	49° 24' 52" s. š.
zeměpisná délka:	14° 39' 35" v. d.
nadmořská výška:	437 m
PSČ:	390 01
zákl. sídelní jednotky:	35
části obce:	15
katastrální území:	10
adresa městského úřadu:	Městský úřad Tábor Žižkovo náměstí 3 390 01 Tábor
starosta / starostka:	Ing. Jiří Fišer
Oficiální web: http://www.tabor.cz E-mail: posta@mu.tabor.cz
Tábor, Česko
Zdroje k infoboxu a částem obce

Tábor je město na jihu Čech na řece Lužnici. Se svými 35 tisíci obyvateli je po Českých Budějovicích druhým největším městem v Jihočeském kraji. Spolu se Sezimovým Ústím a Planou nad Lužnicí pak vytváří městskou aglomeraci se skoro 47 tisíci obyvateli. Město, jehož centrum je památkovou rezervací, je významným centrem turistického ruchu. Lákadlem pro návštěvníky je zejména historie husitského hnutí.

  Poloha

Leží na řece Lužnici ve výšce 437 m nad mořem, zhruba 80 km jižně od Prahy a 60 km severně od Českých Budějovic. Z geologického hlediska leží Tábor v Táborské pahorkatině, která se nachází na rozhraní Třeboňské pánve a Vlašimské vrchoviny.

Nejvýše položená místa v Táboře jsou:

• Rozhledna Hýlačka v obci Větrovy (522 m n. m.)
• kaplička na Svaté Anně (476 m n. m.)
• Žižkovo náměstí, přímo v historickém centru Tábora (450 m n. m.)

Nejníže naopak leží řeka Lužnice (384 m n. m.)

  Název města a jeho ohlasy

Mezi českými lingvisty převládá názor, že z husitského označení města Tábor (vzniklého podle biblické hory Tábor) vzniklo obecné označení pro vojenská ležení, které se skutečné objevuje od 15. století a vyskytuje se i v polštině a maďarštině.^[2][3][4] Z něj pak vzniklo i označení pro stanové tábory k hromadné rekreaci dětí (dětský tábor, pionýrský tábor) a pak i pro rekreační pobyty s vyšším luxusem ubytování a naopak pro koncentrační tábory.

Jiní lingvisté, převážně cizí, zastávají názor, že označení vojenských ležení pochází z turkotatarského slova tabur, znamenající vojsko v obranném postavení nebo vozovou hradbu, a do češtiny se dostalo přes maďarštinu.^[2][5]

Na planetě Mars se nachází impaktní kráter, který je pojmenován podle města Tábor. Nachází se na souřadnicích 58,4°W × 35,8°S a má 19,5 kilometru v průměru.^[6]

  Historie

  Před založením města

Na místě současného Tábora je prokázáno osídlení z doby halštatské a laténské (mohlo zde existovat keltské oppidum ve 2. století př. n. l., ale není to příliš pravděpodobné). Zaznamenán byl i nález mince císaře Hadriána z doby římské.

Ve třináctém století zde nechal Přemysl Otakar II. postavit hrad Hradiště. Z roku 1368 máme doklad zdejších pánů Hněvka a Konráda. Pak mají oblast v moci páni z Ústí. V této době už stál kostel svatého Filipa a Jakuba pod hradem.

  Husitský Tábor

  Pomník Jana Žižky z let 1877 až 1884 přehlíží stejnojmenné ústřední náměstí

Tábor byl založen na jaře roku 1420 husity a pojmenován podle hory Thabor u Nazaretu, v dnešním Izraeli. Podle biblické Knihy soudců přikázala prorokyně Debora izraelskému vůdci Barakovi: "Sám Hospodin, Bůh Izraele, ti přikazuje: táhni hned na horu Tábor a vezmi s sebou deset tisíc mužů..." (Sd 4,6 (Kral, ČEP)). Barak ji poslechl a z této hory pak drtivě porazil kanánské vojsko.

Založení města navázalo na tradici husitských náboženských poutí na hory (např. hora Burkovák, 1419). Zakladatelé města (např. Petr Hromádka z Jistebnice), pocházející z celých Čech, byli odhodláni vytvořit nové společenství, odmítající lidské zákony a řídící se pouze zákonem Božím. Zpočátku zde byly realizovány ideály křesťanského komunismu, tedy dobrovolného společenství majetku. Nově příchozí odevzdávali všechen svůj majetek do kádí na náměstí. Takto sebraný majetek byl rozdělován mezi členy obce podle jejich potřeb. Teoreticky si byli všichni rovni, žili prostým životem bez přepychu, na pořádek dohlíželi čtyři zvolení hejtmani. Občané se nazývali táborité.

Táborská obec měla od počátku vlastní vojsko. Zkušení velitelé, hejtmani, cvičili tábory v boji a zacházení se zbraněmi. Brzy poté táborské vojsko provádělo úspěšné výpady do okolí, dobylo a vyplenilo kláštery v Milevsku, Louňovicích a Zlaté Koruně. Uloupený majetek byl jedním z hlavních zdrojů příjmů táborského společenství. Dobyté kláštery a kostely táborité vypalovali. Jejich vnitřní zařízení, vzácné knihy, sochy i obrazy ničili a pálili, podpořeni ideou obrazoborectví. S nepřáteli zacházeli husité stejně nelítostně, jako katolická vojska s nimi.

Táborský komunismus vydržel jen asi půl roku, do podzimu 1420. Pak táboři začali vybírat dávky od vesnických poddaných a stali se tak feudální vrchností, která přijala zvyky jiných držitelů půdy.

  Další vývoj a události

• Od roku 1437 byl Tábor královským městem. Tehdy ^[7] mu byl také udělen znak: nad hradbami se dvěma věžemi se vznáší říšský orel s lucemburským orlem na prsou. Lucemburský orel byl pak nahrazen českým lvem.
• 1452 město se vzdalo sedmnáctitisícovému vojsku zemského správce Jiřího z Poděbrad, zavázalo se mu věrnosti. Táborská církev se podřídila arcibiskupovi Janu Rokycanovi. Mikuláš Biskupec z Pelhřimova byl uvržen do vězení.
• V roce 1492 byla pro vyřešení problémů se zásobováním vodou na okraji města vybudována vodní nádrž Jordán přehrazením Tismenického potoka. Je nazvána podle řeky Jordán ve Svaté zemi.
• Roku 1512 byla dokončena stavba chrámu „Proměnění Krista Pána na hoře Tábor“- stavitel pražský mistr Staněk.
• V roce 1532 byl Tábor postižen velkým požárem, byl značně poškozen i hrad.
• Na konci třicetileté války, po 5 dnech obléhání Švédy na jejich loupežné výpravě na jih Čech, byl 23. 8. 1648 dobyt Tábor.^[8]
• Císař Leopold I. schválil (3.11.1660) „Aertikule táborských soukeníků“ (což mělo význam pro rozvoj řemesel u nás; např. je zde ustanovení o učních).
• Roku 1750 byl povýšen Tábor na město krajské a byl jím do 1848.

  Deska na nádraží v Táboře připomíná návštěvu prezidenta T. G. Masaryka 21. 12. 1918

• V roce 1862 bylo v Táboře otevřeno (4.října) reálné gymnázium-první střední škola svého typu s výlučně českým vyučovacím jazykem v tehdejší rakouské monarchii.
• Od roku 1872 začala větší výstavba táborského Nového města - od hradeb a bran Starého města směrem k v r. 1871 vybudované železnici.
• Na táborském náměstí byla 26. srpna 1877 za účasti 10 tisíc lidí odhalena Myslbekova socha J.Žižky. Byla však špatně odlita a nahradilo ji roku 1884 dílo sochaře Josefa Strachovského, dodnes zdobící náměstí.
• V červnu 1903 byla zprovozněna první česká elektrická železnice, elektrická dráha Tábor – Bechyně, kterou projektoval Ing. František Křižík. Její součástí jsou dva mosty, kovový železniční most přes Lužnici v Táboře na této trati pochází z roku 1902.
• V roce 1902 se konala v Táboře velká Jihočeská hospodářská, průmyslová a národopisná výstava (zahájení 2.srpna 1902) - největší podnik tohoto druhu na českém jihu. Soustředila pozornost celých Čech, Moravy a přilákala řady krajanů z ciziny.
• V roce 1906 se konala v Táboře ^[9] akce světového významu – vůbec první výstava o Janu Husovi.
• V roce 1918 při cestě vlakem z exilu do vlasti se 21. prosince 1918 zastavil v Táboře T.G.Masaryk a promluvil k velkému lidovému shromáždění.^[10]
  • a 25. března 1920 prezident ČSR opět navštívil Tábor při oslavách 500. výročí založení města a byl jmenován jeho čestným občanem.
• V roce 1929 se v Táboře konala ^[11] rozsáhlá Jihočeská průmyslová a hospodářská výstava, spojena s výstavou československého válečnictví, pořádanou ministerstvem národní obrany.^[12] Výstavu provázely sjezdy, slavnosti, kulturní události. Výjimečnost akce potvrdila i návštěva prezidenta ČSR T.G.Masaryka dne 30. června; celkem výstavu navštívilo přes 230 tisíc osob.
• V létě 1935 se v Táboře konal velký Slet sokolstva Pražského kraje k němuž byl vydán stříbrný odznak se Sokolem , siluetou hradu Kotnova a trikolorou.

  Památky a zajímavosti

Související informace naleznete v článku Seznam kulturních památek v Táboře.

  Kotnov a Bechyňská brána

  Věž Kotnov, bývalý hrad

Hrad měl pravděpodobně dvě věže s kruhovým půdorysem a dvě s čtvercovým. Zachována zůstala pouze kruhová věž Kotnov s připojenou Bechyňskou branou. Druhá, takřka identická, se nacházela v oblasti dnešní sladovny. Čtvercové (kvadratické) věže se nezachovaly. Jedna z nich, jihovýchodní, byla možná pouhou baštou U Zvoncóv. (Po požáru se mluví o shoření právě této bašty). V místech dnešního pivovaru byla hradní kuchyně. V patnáctém století byl k hradu přistavěn parkán, na jehož jihovýchodním konci stála věž. Parkán existuje dodnes, v Táboře se říká „Na Parkánech“. Požárem roku 1532 byl hrad velmi poškozen. Archeologové nalezli 20 cm vrstvu popela. Hrad už ke své bývalé slávě nepovstal. Byl naopak využíván pro hospodářské účely. Vybudován byl pivovar. Ten už v současné době nefunguje, ale v těchto prostorách funguje nyní hotel.

  Stará radnice

Související informace naleznete v článku Stará radnice (Tábor).

Táborská radnice patří k nejvýznamnějším památkám pozdní gotiky v českých městech. Radnice má čtyři křídla, která obklopují malé nádvoří. Nejvýznamnější částí radnice je Velký sál s dokonale zvládnutou síťovou klenbou. Ve druhé polovině 17.století byla budova radnice přestavena do barokního stylu, ale v roce 1878 byl radnici vrácen její gotický ráz. V současné době slouží radnice jako vstup do podzemních chodeb, k expozicím Husitského muzea i k pořádání kulturních akcí.

  Kostel Proměnění Páně

  Děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor, Žižkovo náměstí (2005)

Související informace naleznete v článku kostel Proměnění Páně (Tábor).

  Jordán

Vodní nádrž Jordán je nejstarší ve Střední Evropě, byla založena roku 1492 a vznikla přehrazením Košínského potoka. Z Jordánu pokračuje tok jako Tismenický potok. Nádrž má rozlohu okolo 50 hektarů a dosahuje hloubky až 18 metrů. Původně měla sloužit jako chovný rybník, ale později se ukázalo, že je na chov ryb příliš velká. Dnes slouží jako záložní zásobárna vody a je vítaným místem k odpočinku obyvatel i turistů. Od roku 1830 nebyla nádrž čištěna. V dohledné době se plánuje její vyčištění a vybagrování nánosů bahna, které může obsahovat choroboplodné zárodky.

  Kostnický dům

Nejstarší historické zprávy k domu č. p. 220 jsou dochovány z počátku 16. století. Části domu jsou však patrně ještě starší, kamenné partie některých zdí jakož i pod domem se rozkládající rozsáhlé sklepy vykazují stavební prvky z gotického období, tj. ze století 15. Pro svůj historický význam byl proto prohlášen za národní kulturní památku.

Poloha dvoupatrového řadového domu je hlavním průčelím orientovaná do Pražské ulice. Dnes je z této strany vchod do kavárny – cukrárny v přízemí. Nejvýraznějším prvkem je první patro domu, vystupující z plochy průčelí arkýřem zaujímajícím téměř celou šířku domu. Arkýř spočívá na čtyřech konzolách, jejichž provedení má slohový vztah k renesanci a patrně tedy souvisí s výstavbou domu v roce 1656. Další dominantou uličního průčelí je domovní štít, který je prolomen třemi lichými arkádami s oválným a polokruhovým záklenkem, na hraně s okosením, které vyznívá jako projev gotické tradice. Je pravděpodobné, že průčelí bylo v renesanci členěné sgrafitem.

V roce 1994 byl dům přebudován na penzion.

  Husův park

Táborské Husovo náměstí, kterému se obecně říká Husovy sady nebo park u nádraží, začalo vznikat po roce 1871 - po vybudování železnice a otevření nádraží v Táboře. Tehdy z nádraží k většině táborských obytných domů a k městské bráně byla vzdálenost přibližně 2 km.

Koncem 20. století dostal tento - časem už okolo zcela zastavěný - vnitroměstský prostor krásnější a vzdušnější tvář. Po roce 1991 došlo (^[13]) k rozsáhlému přebudování celého areálu bývalé c.k. tabákové továrny z konce 19. století, v městě známé „Tabačky“ (po roce 1950 do 1990 kasárny); zmizely neprůhledné ploty a zdi i různé „stavby a boudy“ a rozlehlé budovy byly přeměněny na pracoviště okresních úřadů, obchodů a byly vybudovány podzemní garáže a provedena sadová úprava okolí. Slavnostní předání proběhlo v listopadu 1997.

Při vstupu do Husových sadů - parku ze směru z centra města - od třídy 9.května (v letech 2005-2006 také zrekonstruované) - můžeme obdivovat velkou sochařskou kompozici „Mistr Jan Hus“ od významného čs.sochaře Františka Bílka (1872-1941). Pomník byl vybudován z iniciativy táborského „Spolku pro postavení Husova pomníku“ a odhalen dne 6.července 1928 (u příležitosti 513.výročí Husova upálení v Kostnici).

• 

  Sochařská kompozice Mistr Jan Hus, od sochaře Františka Bílka (z roku 1928) Tábor, Husovo náměstí

• 

  Detail postavy - pomník mistra Jana Husa, Husovo náměstí

• 

  Detail - střed, pomník mistra Jana Husa

• 

  Detail pomníku - 1. levá část

• 

  Detail pomníku - 2. levá část

• 

  Detail pomníku - 1. pravá část

• 

  Detail pomníku - 2. pravá část

• 

  Fontána „Dívka s džbánem“, východní okraj Husova parku

• 

  Husův park, západní okraj, směr k centru města

• 

  Husův park, pomník mistra Jana Husa od sochaře Františka Bílka

• 

  Pohled z Husova parku, od pomníku do Bílkovy ulice

• 

  Husovo náměstí, budova Městského úřadu, pohled z Husova parku

  Botanická zahrada

  Tábor-budova Zemědělské školy (z r. 1903), za ní až k Jordánu se rozprostírá botanická zahrada

Zahrada byla založena roku 1866 a je druhou nejstarší botanickou zahradou v České republice. Patří ke Střední zemědělské škole,^[14] která měla mezi léty 1900 až 1918 status vysoké školy. Tou dobou zaznamenala botanická zahrada největší rozkvět. Zahrada zásobuje svými semeny své okolí od roku 1906. Nyní zasílá semena do více než 400 míst po celém světě a na přibližně 100 míst po celé České republice.

Návštěvníci Botanické zahrady ^[15] mohou obdivovat více než 4000 druhů rostlin, od teplomilných rostlin pěstovaných ve sklenících, přes evropské i exotické druhy stromů, až po různé druhy koření a obilovin. Nejzajímavější je asi druh pšenice pěstovaný už před 8000 léty. Zahrada se zabývá projektem, který se zaměřuje na obdělávání půdy bez použití umělých hnojiv a chemikálií. Zahrada je zapojena do projektu Florius.

  Granátová skála

V Táboře u Lužnice se nachází zajímavý geologický útvar - Granátová skála.

  Poutní kostel v Klokotech

Naproti Kotnovu, přes údolí Tismenického potoka, se rozprostírá poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Klokotech. Jeho stavba započala v roce 1700 a trvala 30 let. Stavba byla financována známými šlechtici a bohatými měšťanskými rodinami. Architektura poutního místa je pravděpodobně inspirována prací Jana Santiniho. Kostel samotný byl dokončen roku 1714. Během následujících let přibyly ambity a kaple.

• Kostel se řadí mezi nejvýznamnější památky v okolí a může se srovnávat s nejvýznamnějšími díly evropského baroka.

  Barokní zámek Měšice

Tato budova s empírovou fasádou se nalézá ve východní části Tábora ve směru Chýnov - Pelhřimov, asi 2 km od Informačního centra Tábor. Původně renesanční tvrz byla v roce 1699 přestavěna Janem Josefem Carettem hrabětem z Millesima na barokní zámek. Dnešní majitel zámku Jan Berwid-Buquoy zpřístupnil objekt veřejnosti.

  Členění města

  Katastrální území Tábora

Město má 15 místních částí:

• Čekanice
• Čelkovice
• Hlinice
• Horky
• Klokoty
• Měšice
• Náchod
• Smyslov
• Stoklasná Lhota
• Tábor
• Větrovy
• Všechov
• Zahrádka
• Záluží
• Zárybničná Lhota

  Statistika vývoje

Počty obyvatel (zaokrouhleno):

• 31. 12. 1869 – 464 domy a 5 255 obyvatel;
• 1910 – 953 domy a 11 900 obyvatel;
• 30. 6. 1937 – 1 851 domů a 17 100 obyvatel;
• 1945 – 17 000 obyvatel;
• 1966 – 27 000 obyvatel;
• 1. 12. 1975 překročil počet 30 000 obyvatel.

  Doprava

Související informace naleznete v článku Doprava v Táboře.

Kromě kulturních statků je Tábor významný i jako železniční uzel. Do dokončení dálnice D3 (která zde slouží jako obchvat) bylo toto město také významným bodem na silniční trase Praha-České Budějovice-Linec.

  Rodáci a významné osobnosti Tábora

  Partnerská města

• Kostnice, Německo
• Dole, Francie
• Orinda, USA
• Wels, Rakousko
• Škofja Loka, Slovinsko
• Nové Zámky, Slovensko

Spřátelené město:

• Schmalkalden, Německo

Spolupráce:

• Trenčín, Slovensko

  Poznámky

  Reference

1. ↑ Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2012 [online]. Český statistický úřad, 31.5.2012. Dostupné online.  
2. ↑ ^{a b} Jiří Rejzek: Český etymologický slovník, nakl. LEDA, Voznice, 2001, ISBN 80-85927-85-3
3. ↑ V. Machek: Etymologický slovník jazyka českého, 2., opr. a dopl. vydání, Praha 1968
4. ↑ J. Holub, F. Kopečný: Etymologický slovník jazyka českého, Praha 1952
5. ↑ srv. Josef Jungmann: Slovník česko-německý I–V., Praha 1834–1839
6. ↑ Gazetteer of Planetary Nomenclature Feature Information - Tabor [online]. [cit. 2007-11-11]. Dostupné online.  
7. ↑ 25.1.1437 císař Zikmund velkým privilegiem; s právy Starého Města pražského.
8. ↑ město vydrancováno, vyloupeny i chrámy, odvlečeny ženy a dívky do ležení. Město muselo zaplatit Švédům vysoké výpalné
9. ↑ Byla instalována v budově školy na Parkánech (v celém přízemí a 1. patře) a od zahájení 29.7.1906 po dobu prázdnin ji shlédlo 10 tisíc návštěvníků
10. ↑ Událost připomíná na nádraží umístěná pamětní deska (od jihočs.sochaře J.V.Duška)
11. ↑ Expozice byly (od zahájení 23. června 1929) v budovách reálky, školy na Parkánech, v sokolovně a v bývalé spořitelně a bylo ještě zbudováno vlastní výstaviště s pavilony na břehu Jordánu
12. ↑ Historické fotografie ke 140. výročí založení české vyšší hospodářské a hospodářsko-průmyslové školy zemské v Táboře
13. ↑ zejména z iniciativy tehdejšího přednosty Okresního úřadu v Táboře Ing. Josefa Čápa, a jeho manželky, která na toto využití opuštěného areálu upozornila
14. ↑ VOŠ a SZeŠ Tábor
15. ↑ Botanická zahrada při VOŠ a SZEŠ v Táboře

  Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Tábor

• Oficiální informační systém města Tábora
• Šechtl a Voseček – Archív historických fotografií Tábora
• Tábor na Czech.cz
• Fotky z Tábora – polská stránka
• Archeologický výzkum v Táboře
• Původ slova tábor „ležení“